Po stavebním úřadě jsme ještě zamířili za panem starostou do Kuroslep. Nejdřív musím předeslat, že se k nám choval a chová velice hezky. Vstřícný, ochotný, milý, férový, až nadstandardně! Přitom by vůbec nemusel. Dokonce jsme se seznámili i s panem místostarostou, též velice milým a ochotným. Tím ovšem dobré zprávy končí. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí, z nichž asi nejzajímavější byly následující dvě:
- Cena pozemku, kterou bychom měli uhradit, je přemrštěná (ale podle toho, jak to říkal, fakt hodně).
- Náš skoro soused Petr má v úmyslu naproti pozemku postavit hotel. Takový penzion o 24 lůžkách. Kulatý dům o třech patrech. Parkoviště hned naproti vypadalo děsivě. Pokud dostane dotace, už příští rok se do toho pustí. Prý to nebude nic velkého, jen pro kamarády koňáky. Ale prý se tam budou pořádat i kulturní akce a tak. Tak jsme z toho na rozpacích.
A k tomu ještě, jak už víme, tam není úplně dotažená voda (+plyn, který asi nebudeme chtít) a potřebujeme územní plán.Ještě nám pan starosta poradil, ať se zeptáme na jeden obpozemek vedle, kde jsou blíž sítě a není to tak blízko hotelu, nějaké paní. Že si myslí (a vlastně i pan místostarosta), že by ho prodala. No neprodala. Má to pro tříletého syna. Tak a máme to.
Kolíkátý je to už pozemek, o který v tomto místě usilujeme? Šestý! Čím dál častěji si říkám, jestli nám to nenaznačuje, že tam prostě nemáme bydlet. Scoopitch zas říká, že to jsou jen překážky, jejichž překonání bude důkazem pro nás samé, že to je místo pro nás. Kdyby se k nám pan starosta nechoval tak pěkně, tak už bychom to asi zabalili. Tak ale co, zkusíme stáhnout tu cenu. Hotel, územní plán a nedotažené sítě, to musí důvod ke snížení. Třeba dostaneme nabídku, která se neodmítá!
